Historie školy
Oslavy 90. výroční školy
Více o 90. výročí školy zde
Rozvoj učňovského školství ve dvacátých letech
V době první republiky navazoval rozvoj učňovského školství na dobrou českou předválečnou tradici. Největším problémem kladenského učňovského školství bylo umístění výuky, protože chyběly prostory. Školní výbor kladenských pokračovacích škol proto od roku 1927 usiloval o postavení samostatné budovy, ve které by byly sloučené všechny pokračovací školy včetně kupecké. Výjimkou byla škola pro živnosti kovodělné, která měla být nadále připojená ke státní průmyslové škole . Město pohotově využilo nově zřízeného fondu ministerstva školství pro stavbu pokračovacích škol a jako jedno z prvních měst požádalo o státní subvenci.
Škole požehnal sám T. G. Masaryk
A podařilo se. Město obdrželo od státu částku 600 tisíc korun, za podpory prvního prezidenta T.G. Masaryka darovala městská rada pozemek, kde kdysi stával důl Amálie. Na stavbu přispěly peněžní ústavy, školní výbor si ale přesto musel vzít komunální půjčku u Občanské záložny ve výši 1,4 miliónu korun, kterou posléze podle poměru učnů uhradily jednotlivé obce. Kladno 70 procent, Kročehlavy 20, Dubí a Rozdělov 5 procent z celkové částky. Pouze velké průmyslové závody podle dostupných údajů na stavbu nové školy odmítly přispět.
Vzniká významný objekt moderní architektury
Na stavbu školy byla vypsána veřejná soutěž a z dvaceti podaných návrhů vyšel vítězně projekt kročehlavského rodáka Rudolfa Černého, profesora Státní průmyslové školy v Praze. Stavba je příkladem funkcionalistické architektury meziválečného období. Vyznačovala se účelností dispozičního řešení, prostorností chodeb a schodišť i dobrými světelnými podmínkami učeben a dílen. Slavnostní výkop se uskutečnil 29. července 1929 a práce skončily za rok. Již 28. září 1930 byla krásná budova nové školy za účasti mnoha veřejných činitelů slavnostně otevřena. Dostala název Masarykova škola práce.
A další výuka učňů se koná v novém prostředí
V budově bylo šest učeben, v každém patře po dvou, dvě kreslírny a sedm dílen. Truhlářská, malířská, cukrářská, obuvnicko-čalounická, holičská, číšnická a krejčovská. Kromě toho bylo v objektu pět kabinetů, ředitelna, sborovna, úřadovna správce kupecké školy, přednáškový sál, kuřárna, temná komora, umývárna a skladiště pro truhlářské výrobky. Zahradnickým učňům sloužila školní zahrada. Prvním ředitelem se stal Karel Veselý, jenž zde působil až do roku 1936. Učilo zde 43 pedagogů, z toho pouze čtyři ženy. Prvních pět let prošlo školou 3 848 žáků.
Nové zařízení znamená velký pokrok v učňovském školství
Celkový počet zapsaných žáků se každoročně zvyšoval. Za růstem Masarykovy školy práce bylo nepochybně také postupné rušení okolních malých pokračovacích škol, které svým personálním obsazením a vybavením nemohly modernímu ústavu konkurovat. Proto byla v roce 1931-32 tato kladenská odborná škola proměněna v obvodovou školu pro všechny učně okresů Kladno, Slaný, Rakovník a Kralupy nad Vltavou. V roce 1932 byly zrušeny všeobecné pokračovací školy v Libušíně, Hnidousích a Pcherách, Družci a Buštěhradu. V roce 1937 všeobecná pokračovací škola ve Středoklukách, posléze i zařízení v Tuchlovicích a Unhošti. Obvody byly přiřazeny ke kladenskému. Na počátku roku 1939 byli povinni navštěvovat odborné pokračovací obory Masarykovy školy práce všichni učni, kteří se učili ve školním obvodu, tedy Kladně a blízkém okolí.
Škola sklízí úspěchy, dostává ocenění
Byla zde otevřena poradna pro volbu povolání. Na závěr prvního školního roku v budově dne 28. června 1931 otevřeli učňovskou výstavku, uspořádanou Okresní jednotou společenstev v Kladně. Práce, jež získaly některou ze tří cen, byly následně vystaveny na zemské učňovské výstavce, kde bylo oceněno 91 ze 117 soutěžních výrobků. Kladenští učňové tak byli v rámci celé republiky nejúspěšnější. V roce 1933 se žáci Masarykovy školy práce zúčastnili s úspěchem Jarního veletrhu v Praze. Na podzim 1932 začala škola pořádat kurzy pro nezaměstnané tovaryše.
Chod krutě narušila německá okupace
Do zdárného rozvoje tohoto zařízení tvrdě zasáhla německá okupace a náledující 2. světová válka. I když na školu nedopadl přímo nacistický teror, doba přinesla oběti nejvyšší, lidské životy. Ředitel školy byl zatčený v roce 1939 v souvislosti se zastřelením německého policisty. Školu v té době zabírají pro své potřeby okupanti, prostory upravují na byty a ošetřovnu. Tragické události Lidic poznamenaly i učně, dvanáct jich bylo 10. června 1942 popraveno.
Po válce navazují na tradici dobrého učňovského školství
V roce 1954 přechází učnovské školství pod správu ministerstva místního hospodářství. Učební doba některých oborů se pro potřeby rychlého zabezpečení provozu mění na dvouletou, později se opět sjednocuje na tři roky. Škola navazuje na dobrou tradici a připravuje do života stovky učňů z blízkého i vzdáleného okolí.
V sedmdesátých letech dochází k vývoji a změnám
V roce 1978 došlo k rozdělení Učňovské školy na Střední odborné učiliště obchodní a Střední odborné učiliště stavební. Od 1. září 1978 se na SOU obchodním učili převážně žáci oboru prodavač různých specializací. Obor automechanik končil v roce 1983. Veškeré obory – zedník, truhlář, elektrikář, instalatér, lakýrník – přešly do SOU stavebního, jehož zřizovatelem se stal Okresní stavební podnik v Kladně. Pokračováním učňovské školy se tedy stalo SOU obchodní, jehož zřizovatelem byl Středočeský krajský národní výbor. Střední odborné učiliště obchodní připravilo žáky v oborech prodavač pro Potraviny Kladno a Rakovník, Jednotu Kladno, Oděvy Středočeský kraj a Zeleninu Praha. Úspěšní absolventi pokračovali v nástavbovém studiu.
Rozšiřují nabídku o maturitní obor Rodinná škola
Po roce 1989 postupně začínal upadat zájem o prodavačské učební obory. Proto SOU obchodní rozšiřuje o nabídku maturitního oboru Rodinná škola. Ta se v roce 1992 osamostatnila a přestěhovala do Domu techniky na Sítné. V následujících letech proto SOU obchodní rozšiřuje nabídku, konkrétně o obor provoz služeb pro domácnost, kuchař číšník, švadlena, aranžér, dvouleté nástavbové obory společné stravování, podnikání v oboru obchodu a služeb a čtyřleté obory obchodník a poštovní manipulant. Rodinná škola získala postupnou transformací nabídky v roce 1997 statut SOŠ.
Optimalizace slučuje střední odbornou školu a učiliště v jedno zařízení
V rámci optimalizace středních škol ve Středočeském kraji došlo v roce 2003 ke sloučení Střední odborné školy (původně Rodinné školy) a SOU obchodního. V současné době nese zařízení název Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Kladno, náměstí E. Beneše 2353, Kladno.
Další fotografie
